1. ročník 7. září 1974
1. Slavkovská pípa – sobota 7. září 1974
Psal se den 6. září roku 1974. Byl pátek a naše parta kamarádů se sešla jako obvykle
v restauraci Bonaparte. Seděli jsme u našeho oblíbeného stolu pod obrazem napoleonské
bitvy. Probrali jsme události a zážitky uplynulého týdne, dobře jsme se bavili a přemýšleli, co
zajímavého podnikneme o víkendu.
Vtom si Vladimír Pavézka (Penza) vzpomněl na sázku, kterou před časem uzavřel s Milanem
Jedličkou. Ten se tehdy chlubil, že běhává trasu ze Slavkova přes Vážany, Hrušky a Křenovice
zpět do Slavkova za hodinu a půl. Penza mu na to tenkrát řekl: „Vsaď se o bečku piva, že to
uběhnu taky a ještě si stihnu dát v každé hospodě pivo!“ Sázka byla uzavřená a Penza
s Lubošem Šinkyříkem začali dokonce s tréninkem. Elán jim však dlouho nevydržel a na sázku
se pak na čas zapomnělo. Až do dnešního dne. Sázka stále platila, a tak jsme na popud
Franty Májka všichni souhlasili, že poběžíme už zítra. A hned jsme začali vymýšlet
podrobnosti. Shodli jsme se na tom, že nebude důležité, kdo doběhne první nebo poslední,
nepůjde o klasický závod na čas. Bude stačit, když se každý vejde do stanoveného časového
limitu. Šlo nám především o pobavení a recesi.
Nejdříve se dohodla trasa. Poběží se od cedule k ceduli. Odstartujeme na konci Slavkova na
ulici Československé armády, trasa povede přes Vážany, Hrušky a Křenovice, cíl bude na
začátku Slavkova v křenovické aleji.
Teď už jen zbývalo doladit pravidla. Dohodli jsme se, že každý běžec musí v hospodě ve
Vážanech a v hospodě u „Póchléch“ v Křenovicích vypít minimálně jedno pivo. Časový limit
pro devítikilometrovou trasu byl stanoven na 90 minut. Dále jsme rozhodli, že na trati musí
být k dispozici doprovodné vozidlo s řidičem a zdravotnickým dohledem. V kufru vozidla
proto bude připraven kastl lahváčů pro případ okamžité první pivní pomoci. Celou akci
zdokumentuje fotografka. Této úlohy se úspěšně zhostila Katka Šinkyříková, která na kole
doprovázela běžce a průběžně pořizovala foto.
Doprovodné vozidlo:
ŠKODA SPARTAK SPZ VY 16-23
Řidič vozidla: Jindra Kachlík
Zdravotnice: Eva Kachlíková a Anna Šikutová.
Vítaný byl i extravagantní doplněk ke sportovnímu úboru.
Historicky první běh Slavkovské pípy byl odstartován v sobotu 7. září 1974 v 16 hodin
odpoledne. Ten den byla zatažená obloha a teplota dosahovala jen k 16 °C. My jsme však
měli slunce v duši a dobrou náladu. Na startu se nás sešlo sedm borců. Začalo se zvesela
a ostrým tempem, které nám ale vydrželo jen k první hospodě. Mnozí z nás podcenili obutí,
a proto měli brzy potíže v podobě odřenin a puchýřů. Do cíle se dobíhalo většinou bez bot
i části oblečení. Navzdory tomu se všichni vešli do časového limitu, jen Honza Hrabovský to
v křenovické hospodě vzdal a do cíle pokračoval doprovodným vozidlem. Od křenovické
hospody do cíle se vybíhalo společně a borci doběhli v tomto pořadí:
1. Milan Šikuta
2. Luboš Šinkyřík
3. Zdeněk Zavadil
4. Milan Šolc
5. Vladimír Pavézka
6. Franta Májek
Svůj účel tato recesní akce splnila a všichni si to náramně užili. Právě proto se tak vítězi stali
všichni zúčastnění borci. Sázka byla sice vyhraná, bečku nám však Milan Jedlička dosud dluží.
A tak byly položeny základy Slavkovské pípy. Od té doby se vždy první sobotu v září koná běh
Slavkovské pípy. Žádná z nich však už pro nás nebyla tak jedinečná jako ta první.
Tímto chceme zavzpomínat také na kamarády a účastníky prvního běhu, kteří už s námi
jubilejní padesátou Slavkovskou pípu neoslaví.